Máte marketingový text, ve kterém je slovní hříčka nebo vtip. Potřebujete převést sdělení a cítíte, že „jen překlad“ nestačí. Řešením je transkreace.

Co to je transkreace?

Transkreace, anglicky transcreation, je spojením slov translation a creation.

Říkáte si: „Fajn a co to znamená pro mě?“

Transkreace je marketingový nástroj, který kombinuje překlad, tvůrčí psaní a znalost jazyka a kultury dané země.

„Jasně, ale pořád nevím, k čemu je mi to dobré…“

S transkreací můžeme současně překonat jazykovou i kulturní bariéru. Transkreace se používá především pro reklamy a slogany či jiné marketingové texty, zkrátka všude, kde nejde „pouze“ o slova. Zvyklosti různých jazyků a kultur se liší. Pokud to ve své marketingové komunikaci nevezmeme v potaz, mine se účinkem.

Transkreace je jednou z klíčových pomůcek při dobývání nových trhů v zahraničí a měla by být součástí každé marketingové strategie.

Slogany v původním jazyce totiž často obsahují slovní hříčky, aliterace, vtipy, kulturní reference apod. Prostým mezijazykovým převodem by ztratily na zajímavosti. Cílem transkreace je předat sdělení v cílovém jazyce s ohledem na tato specifika.

Co je úkolem transkreace ve zkratce?

• předat sdělení výchozího textu
• zachovat styl zdrojového textu
• být kreativní a vzdálit se předloze, jak jen bude potřeba
• použít původní text jako podklady pro přípravu nového textu (nikoli překladu)
• zachovat stejný komunikační efekt
• přizpůsobit sdělení místním a kulturním zvyklostem
• komunikovat adekvátně s cílovým publikem (jazykový registr, tón komunikace apod.)

Podívejme se na příklad

Společnost IKEA se před několika lety postarala o pozdvižení, když se na plakátech a billboardech objevilo „Doprodej Hoven“. Jednalo se o koberec (bohužel shodou okolností hnědé barvy), pojmenovaný po dánském městě. Koberec z pochopitelných důvodů nešel moc na odbyt.
Nakonec bylo rozhodnuto o jeho přejmenování a pod názvem Fare se úspěšně prodává dodnes.

PS: Svého času byste si k tomu koberci mohli pořídit i stůl Fartfull (anglicky „uprděný“).

Už tedy víme, k čemu nám může být transkreace užitečná.

Na to, co je pro transkreaci potřeba, se podíváme příště.

V minulém článku jsme se zaměřili na ožehavé téma, jak (NE!)překládat zkratku Sb. Dnes se společně podíváme na něco jiného, co často činí potíže. Jsou to, dámy a pánové, čísla v právních textech. V textech, které se mi dostanou do rukou (ať originály k překladu nebo překlady vyhotovené někým jiným), často vídám různé prohřešky. Vybral a roztřídil jsem ty hlavní z nich a přidal k nim kuchařku, která vám pomůže, až budete v nesnázích. Vycházel jsem z Drafting guidance britského parlamentu a Jazykové příručky.

Čísla v právních textech

Čísla menší než 10 píšeme slovy, od 10 výš číslicemi.

[…] period of absence from the territory of the Member State that is shorter than six consecutive months and does not exceed a total of 10 months within five years does not interrupt the five-year period of residence.

Hodnoty vyjádřené jednotkami a věk píšeme číslicí i v případě, že je číslo menší než 10.

• Vehicle with a speed above approximately five 5 km/h
• The Convention applies to every child under the age of eight 8 years.

Rubl, dolar, libra

Stejné pravidlo platí i pro částky peněz. Kromě toho si musíme dát pozor na to, abychom informaci správně lokalizovali. V češtině píšeme měnu ZA číslicemi, v angličtině PŘED.

česky: 125.000 Kč, anglicky: CZK 125,000

Pozor! Pouze přehodit jednotku nestačí. Zrádné je taky oddělování řádů a desetinných míst – v češtině máme desetinnou čárkua řády oddělujeme tečkou, v angličtině se desetinná čísla píší s tečkou a řády oddělujeme čárkou. (Zapomenout nahradit tečku čárkou by člověka mohlo přijít pěkně draho, 125 Kč a 125 tisíc Kč je celkem rozdíl, no ne?) Měnu můžeme psát pomocí symbolu (£, €, $) nebo třípísmennou mezinárodní zkratkou (GBP, EUR, USD aj.).

Pokud věta začíná číslem, vypíšeme ho slovy vždy.

To by ale nikdo nenapsal. Věta začínající číslicí vypadá opravdu…zvláštně.

Nemícháme slova a číslice.

• If the number of members is greater than three but less than 12 […]

V takových případech si můžeme vybrat, jestli napíšeme „3“ a „12“ nebo „three“ a „twelve“.

Řadové číslovky od 10 výš by se měly psát číslicemi.

Nemusíme se tedy trápit výrazy jako ninety-ninth apod. a píšeme směle 99th. Pro ty menší než 10 se můžeme rozhodnout podle kontextu, ale i zde platí pravidlo „Nemíchat“.)

Procenta

Pokud chcete napsat „třicet procent“, česky je to správně s mezerou mezi číslicí a znakem %, tj. 30 %. (Pokud napíšete 30%, je to přídavné jméno „třicetiprocentní“.) V angličtině si tím nemusíme dělat hlavu a píšeme za všech okolností číslici a %, takže např. 30%.

Data

Taky jste vždycky museli na základní škole na hodinách angličtiny přepisovat datum na tabuli? A taky vám paní učitelka vždycky úderně říkala, že datum píšeme: „on the 17th of January“?

Tak na to můžete zapomenout. V právních textech (a formálních textech obecně) vám k napsání data v angličtině poslouží schéma: číslice + název měsíce (s velkým písmenem!) + rok.

• 17. ledna 2017 = 17 January 2017 (Ano, opravdu nic víc a nic míň.)

Jako vždy vše samozřejmě záleží na kontextu. A nejdůležitější je být konzistentní. Takže pokud budete chtít být rebel a jít proti tomuto návodu, buďte rebel všude a důsledně. (Akorát pozor na ty desetinné čárky a tečky. Tam bych rebelství moc nedoporučoval.)

Zmiňovaný dokument Drafting guidance je plný informací a pro překladatele, kteří se věnují právu, je to úžasný zdroj. Třeba se do něj společně zase někdy podíváme.

Doufám, že díky dnešnímu článku budete mít větší jistotu, až budete příště něco psát anglicky a narazíte na čísla v právních textech.

(Článek byl původně publikován na LinkedIn.)

Sb. neboli Sbírka zákonů slouží k vyhlašování právních předpisů. To všichni víme. Co s ní ale při překladu do angličtiny? V oblasti právního překladu zřejmě neexistuje kontroverznější téma. Společně se podíváme na jednotlivé přístupy k této ožehavé problematice.

1. Úplně vypustit

Přiznávám, že jde o ten nejodvážnější přístup, ale i s tím jsem se setkal. Dokonce jej doporučuje jeden lektor odborného překladu.

Argumentem bylo, že zákony jinak než ve Sbírce zákonů vyhlašovány nejsou, a informace je proto redundantní. Inu což. Translation by omission je koneckonců také legitimním překladatelským postupem.

(Osobně se k tomuto řešení nepřikláním.)

2. Překládat

Ano, to je to Coll., které jsme všichni už někde viděli.

Možná jste někdy na internetu zabloudili na anglickou verzi webu některého ministerstva či jiné státní instituce. A právě tam tuto zkratku nacházíme poměrně často.

Překladatelé, nejspíš motivovaní snahou přeložit vše (řádně a včas), zkrátka přeložili i zkratku Sb.

3. Nepřekládat

To nejlepší na konec. Zkusíme se podívat na pár argumentů, proč zkratku Sb. do angličtiny nepřekládat:

• Sb. je součástí názvu. Názvy zákonů mají následující strukturu: číslo zákona/rok, ze kterého zákon je, Sb., takže například často zmiňovaný NOZ je zákon č. 89/2012 Sb. Stejně tak jako se v názvu společnosti nepřekládá „a. s.“, nepřekládáme ani Sb. Název tohoto zákona anglicky tedy je Act no. 89/2012 Sb.
  
• Slovenské zákony byly do rozdělení Československa uváděny se zkratkou „Zb.“ (nyní Z.z.). Pokud tedy napíšeme „Coll.“, může dojít k nejasnostem, o jaký právní předpis se jedná.
• Harvard Law Review Association pravidelně publikuje Blue Book, kde doporučuje, aby se odkazy na české právní předpisy v angličtině uváděly se zkratkou „Sb.“.

Ať už se rozhodnete pro kteroukoliv z těchto variant, vždy je nejdůležitější se dohodnout s klientem, jaké jsou jeho požadavky.

Pokud požadavky nemá, přidejte se ke mně. Budu v táboře číslo 3.

Pokud vás toto téma zajímá, můžeme se o něm pobavit podrobněji. Nebo si můžete přečíst výbornou publikaci Právní překlad v teorii a praxi.

PS: Výše uvedené samozřejmě platí pro překlad do všech jazyků.

(Článek byl původně publikován na LinkedIn.)

Jak jsem už psal dříve, pro firmy je výhodné spolupracovat s freelancery. A pokud jsou ve hře překlady, tlumočení a jiné jazykové služby, platí to dvojnásob.

Spolupráce s agenturou může vypadat jako nejsnazší volba, ale má několik úskalí. Především tedy to, že samotný koncept překladatelské agentury je už dávno překonaný. Praktický byl na začátku 90. let, kdy ještě neměli všichni počítač a internet a agentury tehdy byly jedinou možností, jak najít překladatele pro daný projekt.

Nyní jsme v roce 2015. V době internetu si můžeme jakékoliv informace dohledat sami v mžiku sekundy. Většina tlumočníků a překladatelů se dala na podnikání.

Ano, jsou to podnikatelé, kteří mají svůj byznys. Přesně jako ostatní firmy.

Z neznámého jména na seznamu v agentuře se stal podnikatel, který má jméno a tvář. A spolupracuje se s ním jako s rovnocenným partnerem. Pokud vám už toto nestačí, dám vám pár argumentů, proč se svěřit přímo do rukou profesionála:

1. Profesionální překladatel vám ušetří čas a peníze

Překladatelé vědí, co dělají. Můžete se na ně plně spolehnout.

Díky tomu se můžete soustředit na jiné věci.

Pokud se bojíte o náklady, nesmíte zapomínat, kolik času a úsilí jste strávili přípravou výrobku či služby, které chcete prodávat. Stačí málo a vinou špatného překladu může přijít vše v niveč.

A navíc ze zkušenosti vím, že kdo šetří, zaplatí víc. Jak je to možné? Peníze ušetřené díky levnému řešení se totiž dříve nebo později projeví. (A texty po levném překladateli je často třeba úplně přepracovat.)

2. Blýsknete se díky efektivní komunikaci

Všichni uvítají, pokud s nimi budete komunikovat v jejich jazyce. Některé národy si totiž na svůj jazyk velmi potrpí.

Přenecháte-li tlumočení svých akcí zkušenému profesionálovi, vaši obchodní partneři a klienti to ocení.

A komu raději svěříte tlumočení obchodního jednání? Náhodnému člověku, kterého vám někdo pošle z agentury jen proto, že měl zrovna volno?

A překlady důležitých dokumentů? Skupině lidí, mezi které projektový manažer text rozdělí a potom ho zase slepí?

3. Nové obchodní příležitosti

Cizí jazyky s sebou nesou zahraniční trhy. Chcete expandovat do zahraničí? Jak se s tamními lidmi domluvíte? Tlumočník či překladatel jsou v takovém případě nezbytní.

Lidí, kteří by si rádi koupili váš produkt, je spoustu. Bohužel ale nemluví vaším jazykem. Výzkumy ukázaly, že u 82 % zákazníků je větší pravděpodobnost, že koupí vaše zboží, pokud máte web v jazyce, kterému rozumějí. A 82 % je hodně, nemyslíte?

4. Výhoda proti konkurenci

Tady je, myslím, všechno jasné. Pokud vám někdo pomáhá s komunikací v cizím jazyce a konkurenci ne, máte neskutečný náskok a vaše šance na úspěch se zvyšují.

5. Klid v duši

Překladatel či tlumočník se zabývá nejen převodem mezi jazyky, ale také velkým množstvím jiných oborů a především velmi dobře zná obě kultury. Navíc není vaším zaměstnancem a ani náhodným člověkem, který chce jen splnit svůj úkol, jinak mu agentura nezaplatí, a jít domů. Pokud se oba budete brát za rovnocenné obchodní partnery, můžete získat zároveň i nezávislého poradce, který bude zaručeně jednat ve vašem zájmu.

Na závěr bych chtěl dodat, že si samozřejmě jsem vědom, že nejsou všechny agentury stejné. Cílem tohoto zamyšlení nebylo špinit jim pověst. Naopak. Chtěl jsem upozornit na výhody spolupráce s profesionálem na přímo. A těchto výhod je nespočet.

A co vy? Už máte svého dvorního překladatele a tlumočníka?

Byť se to zdá k nevíře a spoustu kolegů může tvrdit opak, překladatelství a tlumočnictví je nejrychleji rostoucím odvětvím. Lidé mají tendenci věřit, že kvůli tomu, že se všichni učí anglicky, a angličtina bezpochyby je celosvětovým jazykem, nikdo žádné další jazyky nepotřebuje. To je ovšem omyl. Před nedávnem publikoval webový portál CareerBuilder studii, jejíž výsledky jsou více než překvapující. Data pocházejí z devadesáti národních zdrojů a týkají se amerického trhu. To ovšem nemění nic na tom, o čem vypovídají. Podle studie by v odvětví jazykových služeb mělo do roku 2019 přibýt 12 400 pracovních příležitostí. To odpovídá nárůstu o celkem 36 %. Podle Amerického úřadu pro pracovní statistiky by v období 2012–2022 mělo dojít k nárůstu pracovních příležitostí v tomto odvětví až o 46 %. (Srovnej: předpokládaný nárůst pro jiná odvětví je cca 11 %!) Podle stejného zdroje by k většímu růstu mělo dojít pouze ve zdravotnictví (48 %). Co je zdrojem tohoto nečekaného boomu? Především mezinárodní obchod. Většina států se již dávno vzpamatovala z následků finanční krize a firmy a společnosti hledají nová odbytiště v zahraničí. A k úspěšnému vstupu na zahraniční trh potřebují co? Překladatele a tlumočníky. V dnešním globalizovaném světě se z angličtiny samozřejmě stala lingua franca. Přesto velké množství lidí si již uvědomilo, že pouze angličtina je nespasí. A jak jinak oslovit nové potenciální klienty, než jejich jazykem? V současné době se začíná pozornost velkého množství společností otáčet na Afriku. A jak všichni víme, angličtina byla jen jedním z mnoha jazyků kolonistů. Prim hraje především francouzština. Situace se může někomu jevit černě, nicméně v blízké době se určitě věci dají do pohybu. Proto tedy až potkáte překladatele, který si naříká na nedostatek zakázek a práce, poraďte mu, ať se více dívá kolem sebe. Příležitosti jsou nepřeberné. (Nebo to alespoň tvrdí američtí vědci.)      

Po časové odmlce způsobené velkým pracovním nasazením jsem se dostal k tomu, abych si prošel životopis a dostal ho do nějaké prezentovatelné podoby. Před několika týdny mě totiž kontaktovala jedna zahraniční agentura, pro kterou jsem v loňském roce něco překládal a požádali mě o aktualizaci údajů a zaslání nového životopisu. Řekl jsem si tedy, že toho využiji a napíšu ve stručnosti, co by nemělo na životopisu, který posíláte překladatelské agentuře, chybět.

1. Jméno

Napsat své jméno na životopis snad nezapomene nikdo. Otázkou je, zda uvádět u jména titul či ne. Pokud máte titul, který klientovi může být zárukou, že zvládnete svou práci odvést kvalitně, pak je samozřejmě dobré jej uvést, např. pokud máte vystudovaná práva a zabýváte se překlady právnických textů, pak také. Zároveň je dobré mít na paměti, že méně je někdy více a zvážit, zda je opravdu nezbytné uvádět např. Mgr. et Ing. et Bc. XX YY, dis., PhD., Csc.

2. Kontakt a osobní údaje

Jediné, co klient potřebuje, je emailová adresa a telefonní číslo. Maximálně odkaz na webové stránky či profil na LinkedIn. V životopisu bych nikdy neuváděl adresu bydliště, datum narození nebo stav. Proč? V našem oboru jsou bohužel poměrně časté krádeže identity. Tyto informace jsou soukromé a klient, pro kterého budete něco překládat je zkrátka nepotřebuje znát. Maximálně se hodí uvést město, kde působíte, jak jsem již zmínil v jednom z dřívějších článků.

3. Stručný medailonek

Toto je zřejmě nejexponovanější místo. Text v něm by měl být stručný, jasný a výstižný. Měl by vypovídat něco o vás a o vaší práci. Kdo jste a co děláte. A proč to děláte. Jak to děláte? Využít tento omezený prostor efektivně je velmi obtížné. Návodů na to, jak se správně charakterizovat, je na internetu spoustu. Obecně i zde platí pravidlo, že méně je více. A že je dobré se vyhnout personalistickým cliché typu motivovaný, zodpovědný, kreativní, orientovaný na výsledek, týmový hráč apod.

4. Oblasti překladu, objem práce, jazyky a služby

Nadpis hovoří za vše. Zde se nevyplatí šetřit místem. Uvádějte pouze obory, ve kterých jste si jistí. Zmínit objem denní práce, kterou jste schopni zvládnout může také být, především pro agenturu, velmi důležitou informací. O specifikaci jazykových služeb, které nabízíte jsme hovořili již dříve.

5. Software

Jaké programy ovládáte a s jakými programy pracujete? Nejčastěji to bude s největší pravděpodobností MS Office, dále pak možn nějaký PDF konvertor či OCR software. Je dobré i uvést, zda ovládáte nějaké nástroje na počítačem podporovaný překlad. Pokud ano, jaké. A také hlavně to, zda k němu máte přístup ze svého počítače. Toto je důležité především v případě, že se rozhodnete oslovit agentury. Pro ty je velmi důležité vědět, s jakými nástroji pracujete, protože podle toho rozdělují projekty. Pokud tedy tuto informaci neuvedete, můžete se připravit o zakázky.

6. Zkušenosti

Např. pokud jste někde překládali in-house. Nebo pokud tlumočíte či poskytujete další jazykové služby. Užitečné může být zmínění také zmínit různé dobrovolnické zkušenosti v oboru.

7. Vzdělání

Uvádějte pouze relevantní studium. A pouze to nejvyšší ukončené. V oblasti překladu skutečně není důležité, kde člověk chodil na střední, natož na základní školu. Na druhou stranu cokoliv by mohlo přinést plusové body k získání klientů a zakázek se může hodit. Tím myslím především studium nějakého jiného oboru, ve kterém se rozhodnete překládat, např. petrochemie. V tom případě je informace, že jste absolvovali chemickou školu velmi hodnotná. Hodí se také uvést různé přednášky a semináře či jiné druhy dalšího vzdělávání, které jste absolvovali a které jsou relevantní, např. kurz o obchodování na burze, jestliže překládáte ekonomické texty.

8. Reference

Většinou se uvádí „Reference dostupné na vyžádání“. Nakonec jsem se rozhodl tuto frázi neuvádět. Předpokládá se, že reference máte a můžete je zaslat. Případně že je můžete opatřit. Proto z důvodu úspory místa doporučuji tento řádek vynechat, případně uvést odkaz na reference na vašem webu či LinkedIn.

9. Fotografie

Přiložit nebo nepřiložit fotku na životopis, toť otázka. Nakonec jsem se rozhodl nepřikládat. Projektoví manažeři v agenturách nepotřebují vědět, jak vypadám. Důležitá je kvalita práce a ne vzhled. Dokonce jsem se dozvěděl, že např. ve Velké Británii je fotografie v CV naopak nežádoucí a může být zdrojem diskriminace z důvodu věku, pohlaví, rasy či náboženství. Záleží samozřejmě na tom, k čemu má životopis sloužit. U tlumočení je, myslím si, situace jiná a i vzhled je důležitý.

10. Členství v profesních organizacích + publikace

To by bylo snad ve stručnosti to hlavní. Neberte to jako preskriptivní návod, spíš jako takový námět k inspiraci. Samozřejmě finální podoba životopisu záleží na spoustě faktorů a ideálním řešením je mít několik variant. Nezapomeňte ale, že maximální rozsah je 2 strany.    

V minulém příspěvku jsme se podívali na vizitky trochu obecněji. Dnes bych rád probral, jaká jsou specifika vizitek pro tlumočníky a překladatele (případně také další osoby, které poskytují jazykové služby). Díky tomu, že jsem nechával tisknout asi čtvery vizitky, jsem přišel na spoustu věcí, které bych s vámi rád sdílel. Jedná se pouze o doporučení založená na metodě pokus-omyl, kterých bych se býval rád vyvaroval.

• Nemáte vizitky? Tak si honem nějaké pořiďte. Nestojí to moc času, námahy a ani peněz. A je dobré být vždy připraven. Předávání kontaktu na cáru papírku není dobré pro vaši profesionální image.
• Čím se zabýváte? Tlumočíte? Překládáte? Děláte korektury? Něco dalšího? Pak je dobré to na vizitku umístit! Určitě se vyplatí promyslet, co přesně zamýšlíte dělat. Člověk, kterému vizitku dáte, si možná nebude přesně pamatovat, zda se třeba zabýváte i lokalizací a může tak kontaktovat někoho jiného, čímž přijdete o zakázku. Zároveň vám pak nebudou lidé volat, že chtějí např. doučování angličtiny.

• Jazyková kombinace – je velmi dobré na vizitkách zmínit, jaké jsou vaše pracovní jazyky (byť třeba pomocí mezinárodních zkratek EN, FR atd.). Klienti si vás třeba nezapamatují, proto je lepší si situaci pojistit. Pokud pracujete ze španělštiny a němčiny, tak vás pravděpodobně moc neosloví nabídka tlumočení z ruštiny. A pokud vás klient takto osloví třikrát a pokaždé řeknete, že nemáte zájem, víckrát už třeba nezavolá.

• Jazykové mutace – jelikož jsou mými pracovními jazyky angličtina a francouzština, rozhodl jsem se pro tři verze vizitek. Můžete samozřejmě spoléhat na angličtinu, ale zrovna v našem odvětví to není možná úplně nejlepší nápad. Například Francouze anglickou vizitkou úplně nenadchnete (více zde). Pokud pracujete pouze ze dvou jazyků, můžete využít obě stránky vizitky a na každou dát jednu jazykovou variantu. Zároveň pak může vizitka sloužit jako taková ukázka našeho řemesla – vždyť to bude jazykový převod.

• Působiště – určitě se vyplatí na vizitku umístit město, kde bydlíte a převážně pracujete. Na jedné akci, kde jsem tlumočil si všichni na druhou stranu dopisovali tužkou Prague. Nejdřív mi to přišlo divné, ale pak jsem si to uvědomil. Po tlumočení si lidé, kterým vizitku předáte, možná nebudou pamatovat, kde vás potkali. Je dobré zmínit i Českou republiku. Na druhou stranu zmiňovat korespondenční adresu je v dnešní době pro osoby na volné noze poměrně zbytečné. Většina klientů se spokojí s emailem a telefonním číslem.

Doufám, že jsem na nic nezapomněl. Pokud ano, můžete mi napsat zprávu či komentář pod článek. Myslíte si, že se v dnešní době bez vizitek obejdeme?  

Často se setkávám s tím, že lidé mají zažité nejrůznější omyly a polopravdy spojené s překladatelským řemeslem. Dnes se podíváme na těch 5 základních, které překladatele (a tlumočníky!) pálí ze všeho nejvíce. Připraveni?

1. „Vy jste tlumočník? Děláte simultánní překlad?“

Překlad je projevem písemným, tlumočení ústním. Překladatelé překládají a tlumočníci tlumočí. (A něco takového jako simultánní překlad neexistuje.) Jedná se o dvě rozdílné profese, které vyžadují různé schopnosti, vzdělání a také různou průpravu. Někteří lidé se specializují na literární překlad, někteří na odborný, někteří se zabývají výhradně tlumočením. Není automatické, že každý, kdo překládá, je schopen tlumočit a naopak.

2. „Anglicky umím, přeložím si to sám.“

To, že člověk dobře hovoří daným jazykem, ještě není zárukou, že perfektně ovládá psaný projev a je s to překládat. Stejné pravidlo platí u osob bilingvních nebo u těch, kdo pobývali v zahraničí. Bilingvismus ani znalost jazyka není zárukou překladatelského talentu.

3. „Překladatele nepotřebuju, přeloží mi to Google.“

Strojový překlad je dobrý sluha, ale špatný pán. Jedná se o nástroj, který slouží k základnímu porozumění textu, ne k překládání jako takovému! A až vám někdo bude tvrdit něco jiného, ukažte mu tento překlad z angličtiny:

Příklad z vlastní praxe: Cool in dessicator and weight (W2) přeloženo jako: V pohodě v sušárně a hmotnosti (W2) Správně: Zchlaďte v exsikátoru a zvažte (W2) 

I přes obrovský pokrok, který jsme v poslední době v oblasti strojového překladu viděli, je lidský mozek stále nenahraditelný.

4. „Přeloží mi to moje známá, učí němčinu.“

Výuka cizích jazyků je velmi náročná a vyžaduje zvláštní schopnosti. Ty jsou ale jen velmi zřídka shodné s těmi, které jsou potřeba ke tvorbě bezchybných a čtivých překladů.

5. „Prostě to přeložte.“

Překlad je možný teprve po zevrubné analýze výchozího textu. Překladatelé (si) musejí neustále klást otázky. Často jsou nezbytné také konzultace s odborníky na danou tematiku. Je třeba si uvědomit, že nejde o jejich neschopnost, ale naopak se snaží co nejlépe vyhovět představám klientů. Překladatel potřebuje vědět, k čemu bude výsledný text určen, aby co nejlépe sloužil svému účelu. Jinak vypadá text z marketingové brožury a jinak článek pro bulvární časopis. Doufám, že jste se pobavili a dozvěděli něco nového.